Historie

Víte, jak složité bylo vytvořit fotografický portrét před sto padesáti nebo před sto lety?

Fotograf se s kusem černé látky přes hlavu (říkalo se tomu jeptiška) snažil na matnici zaostřit oči a tvář portrétovaného. Obraz byl tmavý, vzhůru nohama, respektive bradou nahoru a čelem dolů a ještě stranově převrácený. Pak nesměl fotograf zapomenout vytáhnout planžetu, která zabraňovala osvícení desky nebo plochého filmu. Při exponování musel dávat pozor, aby omylem nekopl do stativu.

A portrétovaný? Ten byl nucen nehnutě sedět nebo stát, někdy i několik vteřin.  Dělal se jeden, maximálně dva snímky, a výsledek byl dost nejistý.

Ale pokud se fotka povedla, stálo to za to.  

A platí to i dnes. Když se fotka povede, stojí to za to.